Déšť

Po úmorném vedru přichází déšť. Ten, který přináší osvěžení a úlevu. Pro mě je připomínkou toho, že by mi měl přinést i trochu štěstí. Jenže to asi nevyjde. Moje štěstí je tak vzdálené, že už ani víc daleko být nemůže. I nekonečno vesmíru je proti té vzdálenosti pouhý krůček. Tak nevím, jestli prší z oblohy Číst více…

Vzpomínky jsou jako barevní motýli.

Po celodenní usilovné práci fyzické i duševní jsem po dvou sklenkách prosecca zakotvila v příjemně vyhřáté vířivce a celých třicet minut se zavřenýma očima jsem mohla vzpomínat. Ty už jsi na to možná úplně zapomněl, ale já si stále dokážu vybavit každičký drobný detail i dotek při našem prvním milování ve vířivce, které bylo docela Číst více…

Pilíře.

Po celou dobu mé dospělosti se můj život opíral o tři pilíře – rodinu, práci a vztah. Pokud jeden z těch pilířů ztrácel stabilitu, ty další dva udržely můj život v rovnováze a třetí pilíř se časem také stabilizoval.Potom se najednou ty jistoty začaly hroutit. Ztratila jsem oporu v rodině. Moje drahá dcera se rozhodla Číst více…

A je to tu zase

Tak teď bych si strašně přála tě tu mít. Vůbec nerozumím stavebním pracím a už jen když vidím to nářadí, tak se mi chce brečet. Zase si musím poradit sama. Jako ostatně po většinu života. S tebou to bylo jednoduché, řekla jsem co bych chtěla a ty jsi moji představu dovedl k dokonalosti. Beze slov Číst více…

Deja vu

Jak se vám líbí – Shakespeare po roce a úplně stejné místo jen v jiném čase… Asi není úplně rozumné vracet se zpátky na společná místa… Tady už jsem měla tušit…