Rubrika: Střípky

Správný muž je jako vlk. Buď žije sám, nebo s jedinou vlčicí. Jen beran běhá za každou ovcí. Chtěla bych být u toho až se staneš vlkem.

Možná už si tyhle stránky našly svého čtenáře a možná ne. Dala jsem ti možnost a tak trochu jsem čekala nějakou reakci. Čas běží, ale staré rány jsou stále otevřené a bolavé. Nějak se to ne a ne zahojit. Bylo to mnohem víc, než se zdálo. Je neuvěřitelné, že i po tak strašně dlouhé době Číst více…

Nedovedeš si představit, jak těžký je pro mě dnešní den. Strašně bych ti chtěla popřát, ale… Magie dnešního dne mi to nedovolí. Možná je to spíš moje hrdost, ale ta to nejspíš nebude, protože díky tobě už žádnou nemám. Tak ti můžu popřát alespoň tady. Moc bych chtěla být nad věcí, ale nejsem. Co bych Číst více…

Říkal jsi, že jsem světlem na tvé hoře a teď je mlha a zbylo jen hoře. Hořký pláč teď dusím v polštářích a nepřiznám, že hořím stejnou lásku jako dřív. Jsem tebou spoutaná, aniž to víš a často se bojím i jen oči otevřít. Sedím tu tiše a soumrak se snáší, na moji duši zhusta Číst více…

Dnes ráno mě probudil sen. Nebylo to poprvé a nebylo to ani moc příjemné. Byl jsi to ty. Potřebovala jsem si trochu srovnat myšlenky a tak jsem šla do lesa. Je tam klid a můžu si přemýšlet, usmívat se i plakat a nemusím se bát, že to někdo uvidí. Uvědomila jsem si, v čem je Číst více…

Vykouknul na mě tenhle citát. A přesně to bych ti chtěla říct. S osudem se potkáš jen jednou za život. A pokud se to stane, pak tě to navždy poznamená. Ta lepší varianta je, že všechno najednou zapadne do sebe jako ozubená kolečka v hodinách a život dostane ten správný směr. Ta horší potom je, Číst více…

Slzy svatého Vavřince se mísí s těmi, které tu prolévám já za svou lásku. S hlavou obrácenou k nebeské báni, v objetí pomalu chladnoucí lázně, čekám na zázrak. Čekám na tu nejkrásnější padající hvězdu, abych potom mohla v úžasu do tiché noci zašeptat své nejvroucnější přání. Jaké? To nemohu prozradit, protože potom by se nesplnilo…

Zlámal jsi mi křídla, která jsi mi dal, a tím jsi mě odsoudil k životu s nohama na zemi. Vzal jsi mi toho mnohem víc, než si sám dokážeš představit. Stále však obracím své uplakané oči k obloze s nadějí. V beznadějné naději doufám, že se mi má křídla vrátí a já budu moci vzlétnou Číst více…

Ano, to jsi mi říkal, ale jak vidno „panská láska po zajících skáče“. Jsi asi víc pan hrabě, než se původně zdálo. Tak pěkně do montérek a hurá na štafle, milá opuštěná poddaná. Není to poprvé a doufám, že zatím ani naposledy. Dokud mi slouží nohy, ruce a hlava, tak jsem v pohodě. Až to Číst více…